Kočka domácí

Chováte kočku nebo uvažujete, že si tohoto roztomilého mazlíčka pořídíte? Kočka domácí je nádherné zvíře s jedinečnou anatomií těla a smysly, její chov má ale svá specifika a zásady. Jak pečovat o kočku, čím ji krmit, jak se k ní chovat?


Kočka domácí, též známá jako Felis catus, je jedním z nejběžnějších a nejoblíbenějších domácích zvířat na světě. Tento elegantní a tajemný tvor má bohatou historii soužití s lidmi a nabízí mnoho pozoruhodných vlastností, které jej dělají jedinečným společníkem v domácnosti.

Historie koček jako domácích mazlíčků sahá tisíce let zpátky. Pravděpodobně byly domestikovány v oblasti dnešního Blízkého východu, kde se staly užitečnými lovci, chránily sýpky před hlodavci a zároveň si získaly lidskou náklonnost svým šarmem a nezávislým charakterem.

Jedním z hlavních rysů koček je jejich elegance a pohyb. Jsou to mistři loveckého umění, a to díky svému vynikajícímu zraku, sluchu a reflexům. Kočky jsou často považovány za samostatné a nezávislé tvory, což je jeden z důvodů, proč si získaly přízeň lidí. Jejich tajemný a někdy nerozluštitelný výraz přidává do jejich osobnosti další rozměr.

Další význačnou vlastností koček je jejich schopnost komunikace. Mají širokou škálu zvuků, jako je mňoukání, kňučení a vrnění, kterými vyjadřují své potřeby a nálady. Kočky také používají tělesnou řeč, jako je mrkání, kroucení ocasem a různé pozice uší, aby sdělily své emoce a záměry.

Kočky se stávají členy rodiny a často se mezi nimi a jejich majiteli vyvine silné pouto. Kromě toho, že jsou skvělými společníky, mají kočky také významnou roli v regulaci populací hlodavců. Díky svým loveckým schopnostem pomáhají udržovat sklady a domovy bez škodlivých hlodavců, což je zvláště důležité ve venkovských oblastech.

Anatomie kočky domácí

Vzhled jednotlivých plemen koček a nečistokrevných koček se může mírně lišit. Kočka jako správný lovec má pružné a svalnaté tělo, výborné smysly a ostré drápky a zuby. Trup kočky je dlouhý i s ocasem 80 cm, zato končetiny jsou v poměru k trupu poměrně krátké. Charakteristická je pro ni široká hlava a kratší krk. Kočka je nesmírně pružná a páteř může ohnout až o 180 stupňů. Její tělo tvoří celkem 244 kostí a 512 svalů. Samice váží 2,5 až 4,5 kg a samci 3,5 až 7 kg.

Kočka se jako správný lovec pohybuje velice tiše a pomáhá jí k tomu chůze po spodních plochách prstů, které jsou vybaveny měkkými polštářky. Zatímco na předních končetinách má kočka pět prstů, na zadních čtyři prsty. Za kořistí je schopna běžet rychlostí až 48 km/h a usmrcuje ji hlavně drápky. Nečistokrevné kočky jsou obvykle krátkosrsté, čistokrevné spíše dlouhosrsté. Nejčastěji se kočkám rodí mourovatá, tmavá a černá koťátka.

Smysly kočky domácí

Kočka domácí má ostré smysly a výborný čich, sluch a zrak. Na rozdíl od člověka vidí ostřeji a dobře se orientuje v šeru. Svými pohyblivými ušními boltci dokáže přesně rozpoznat, odkud vychází zvuk a slyší až o dvě oktávy vyšší tóny než lidé. Její lovecký instinkt se probouzí, když spatří pohybující se kořist.

Čich je pro kočku nesmírně důležitý. 200 milionů čichových buněk jí pomáhá nalézt kořist, orientovat se v prostředí a komunikovat s ostatními kočkami. Kočky umí předpovědět i zemětřesení díky citlivým receptorům na tlapkách a pohyb v naprosté tmě jim usnadňují citlivé hmatové vousy na obličeji a hrudních končetinách.